Kdesi a kdysi jsem četl heslo:“ Dokud žijem, Carpe Diem“ (ve volném překladu by se nechalo říci..dokud žiješ, prožívej každý den naplno). A tak nějak jsem se zamyslel nad tím, jak vlastně takové prožívání naplno zasahuje mezi nás, naprosto normálně nenormální lidi a co vlastně musíme udělat, abychom si tohoto hesla mohli užívat a došel jsem po mnoha úvahách k jedinému slovu…čekat….
Ano opravdu…čekat. Někdo se může zeptat proč čekat? A odpověď, protože bagr, opravdu není tou správnou. Odpověď je totiž mnohem složitější než by se mohlo na první pohled zdát.
Každý, kdo se byť jen okrajově pohybuje nějakým způsobem v rámci BDSM, velice rychle zjistí, že dobré vyžití vyžaduje komoditu nejvzácnější, nejomezenější a také nejdražší…a tou je čas…bez dostatku času nejde nic. Vzápětí zjistí, že druhou drahou komoditou je prostor…tedy místo kde si „hrát“, třetím faktorem je klid bez vyrušování a čtvrtým a však o to více důležitým je duševní pohoda..tedy vhodná nálada. Sečteno a podrženo zkombinovat všechny čtyři faktory, tak aby plně ladili, je výkon hodný úkolů pro Asterixe a troufnu si říci, že v běžném životě, který všichni žijeme, tedy práce, rodina, aktivity atd…je možnost sladění těchto čtyř faktorů velmi omezena, respektive jsou velmi nedostatkové a tak v podstatě jen plánujeme a čekáme na den…týden…hodinu…kdy se nám sejdou do jednoho bodu a my naplníme své heslo..Carpe Diem….ve své podstatě jsem všichni tedy čekatelé..
Někdo by mohl namítnout, že při životě v páru, který má nastavená D/s pravidla, je to to snazší. Není. Naopak je to náročnější, neboť takový pár mnohdy funguje i jako rodina pro děti a každý kdo to takto má, myslím může potvrdit, že své děti upřednostní před svou zálibou v hrátkách, jelikož zabezpečení jejich potřeb a povinností je věc nadmíru náročná z hlediska komodity nejvzácnější…tedy času.
A tak jsme opět na začátku…jsme čekatelé…všichni…čekáme na vhodný čas, prostor, klid a do toho, ještě mít tu správnou náladu, bez stresu z běžného života.
Otázkou se pak stává to…jestli svůj život opravdu žijeme a nebo jen čekáme na pár chvil, kdy si myslíme, že žijeme…..
Bez čekání sepsal Váš Ferculi