Klesající a stoupající křivka. Neustále nahoru a dolů. Neustále dál a dál. Nepřerušovaná vlna za vlnou…taková je sinusoida…..ale proč zrovna sinusoida. Inu proto, že mi přijde jako nejlepší grafické vyjádření dominance. Možná si říkáte „Ona může být dominance v různý čas různá nebo snad se může její síla měnit?“…Nu, toho se můžeme dnes společně pokusit dopátrat.
Ale prvně bych měl zmínit, jak jsem vůbec k tomuto tématu došel. Nedávno jsem vedl hovory s několika subinkami na téma chápání dominance, tedy to, jak vnímají a co považují za dominantní povahové a osobní rysy, jak chápou vystupování a projevy dominance. A nutno říci, že ačkoliv základ byl u všech stejný, vyjádření toho, co považují za dostatečnou dominanci se krajně lišilo a to natolik zásadně, až jsem svým způsobem dospěl k závěru, že existuje něco jako nedostatečná dominance u dominantních osobností…strašný slovní paskvil, jsem si toho vědom, ale prozatím jsem nenašel lepší pojmenování tohoto stavu.
Ale co to vlastně je ta nedostatečná dominance? Ponechme stranou fakt, že se může jednat jen o stav, kdy subinka hledá u Pána určité vlastnosti, které nemá, ať už povahové nebo ve formě projevu a zkusme se zaměřit trošku jiným směrem a položme si otázku, která se sama nabízí: Může být dominance hraná? Lze ji hrát stejně jako divadlo? Je možné, aby se za dominanta někdo vydával v průběhu reálného vztahu?
Oprostíme-li se od sociálních sítí a vystupování skrze „rádoby anonymní“ pozlátko, kde si každý může psát a tvrdit co chce, tak přechod do reality vztahů by nám tyto otázky mohl objasnit a nebo ještě více zamotat….
Můj názor je v tomto poněkud neurčitý,ale i tak se pokusím Vám jej přiblížit…. Lze tedy hrát dominanci?…Ano, lze to, ale prokoukne se to, obvykle už v rámci první nebo druhé akce či spíše častěji, již během hovoru. Hrát zkutečnou dominanci, je totiž, dle mého názoru téměř nemožné…dotyčný může znát techniky, metodiku, postupy, dokonce může být schopen i uměle ztvárnit určité povahové vlastnosti, ale není schopen zahrát zcela to „něco“ co dělá dominanta tím dominantním…to „něco“ co v osobnosti dominanta přitahuje subinky jak magnet a odlišuje čistě dominantní osobnost a dominanta jako takového….
Přesto všechno jsem se setkal s tím, že určitý dominanté byli označeni za takového „herce“ s naučenými postupy a svým způsobem byli chápáni za jakési „smutné Pieroty“ a názory na jejich míru dominance se krajně lišila od většího počtu subinek….což opět zadává zpátky otázku…A nejsme my všichni dominanti, vlastně svým způsobem takový „herci“ a „smutní Pieroti“, kteří na vhodném místě a ve vhodný čas disponují vhodnými vlastnostmi a po pominutí toho okamžiku je pro protějšek ztrácíme? Nebo opravdu existuje to, čemu se říká opravdový Pán a Dominant?
Co na to říkáte Vy? Jsme jen herci v naučených rolích? Nebo opravdu existujeme? A je vůbec Dominant reálná bytost či je to jen ten „smutný Pierot“ nesený na vlně doby a náhodné shody vlastností?
Hloubavé duševní otázky dnes pitval Váš Ferculi