Tento název by mohl evokovat, že se budeme bavit o nějaké umělé kojenecké výživě. No, tak to by byl silný úlet i na mne. Takže žádný strach, půjdeme opět pod vrstvy starého prachu a vzkřísíme trochu té BDSM a zejména fetiš historie. Konkrétně se podíváme na fenomén z USA, který šířil BDSM témata v letech 1948 až 1960.
Nutrix
Za nakladatelstvím Nutrix stál asi nejznámější americký pin-up král jménem Irving Klaw. Že je vám to jméno lehce povědomé? Inu, je to možné, zejména pokud jste milovník straších strip filmů.
Již v roce 1948 získal Irwing podporu tajemného sběratele známého jako Little John (tohle jméno je z hlediska historie BDSM oříšek, ale i o něm vyjde článek). Tento člověk Irvinga inspiroval a sponzoroval jeho vstup do fetiš artu. Díky němu se tak Irwing dostal ke svým prvním elitním modelkám, kterými byly například Barbara Leslie, Vicky Hayes, Joan „Eve“ Rydell, Lili Dawn, Shirley „Cici“ Maitland, Kevin Daley, Roz Greenwood, a asi nejslavnější ikona fetiše Bettie Page.
V padesátých letech 20. století se Irving stal v USA známým jako král pin-up. Produkoval několik filmů z tématikou pin-up a burlesque, ale hlavně striptýzu, z nichž nejoblíbenější byly Striporama z roku 1953, Varietease z roku 1954 a Teaserama z roku 1955 (zkuste si v těch letech představit něco podobného u nás). Mimochodem Betty Page se objevila v obou posledních filmech. Navíc oba tyto filmy byly znovu vydány v roce 2000 na DVD, takže se dají docela bez potíží sehnat. Irwing Klaw také navrhl Bettie Page její ikonický účes s ofinou, který se stal jejím poznávacím znamením. Díky Irvingovi vešla Bettie Page ve známost jako první modelka v oblasti bondage a fetiše. Mimochodem samotná Page nikdy neměla zájem o BDSM a to navzdory mnohým veřejným tvrzením Irvinga a i navzdory produkci fotografií na téma femdom, na nichž pózovala se svojí sestrou spoutaná či v submisivních pózách, pod názvem Damsel in Distress, což se dá přeložit jako Slečna v nesnázích.
Irving svým zákazníkům posílal fotografie a časopisy s motivy sadismu, masochismu a bondage, a to právě pod značkou nakladatelství Nutrix. Klaw tak vyplnil hlavně mezeru na trhu s fotografiemi, kde chybějícím tématem byly dominy s bičem, tedy přesně ty fotografie, které nebyly ve veřejně prodávaných časopisech dostupné. Udává se, že jeho nakladatelství vlastnilo asi 10 dalších firem, ve kterých vznikala taktéž BDSM, fetiš a striptýzová produkce, a že zásoboval 40% amerického trhu s BDSM a fetišem. A to už je sakra výkon.
Když se v té době umělci jako John Willie a Gene Bilbrew vyprofilovali z tvůrců jednotlivých snímků na tvůrce celých sérií fotografií, přešel Irving Klaw k produkci filmů. Z nichž nejznámější jsou filmy tzv. catfigthů, tedy ženských soubojů plných škrábání, kousání a tahání za vlasy. Mimochodem většinu jich natočil s Bettie Page.
V roce 1957 však přichází drtivý zlom, kterým je slyšení politika Estese Kefauvera u podvýboru Senátu pro kriminalitu mladistvých, který se snažil spojit fetiš tvorbu, BDSM a všechny další věci kolem s kriminalitou, ničením rodinných hodnot a ohrožování výchovy mládeže (že už jste někdy podobné řeči slyšeli i dnes? Inu historie se opakuje) Toto slyšení bylo více než úspěšné. Irving Klaw byl označen za zdegenerovaného pornografa a byla zahájena vlna cenzury médií po celém území USA, a postup byl stejně tvrdý jako v případě prohibice. Klaw se dostal pod drtivou palbu politických, společenských a právních tlaků. V roce 1960 uzavřel svůj podnik a spálil mnoho negativů svých děl, jelikož za jejich držení mu hrozilo doživotní vězení a v několika státech USA také trest smrti. Odhaduje se, že přímo Irwing osobně zničil více než 80% negativů fotek a filmů svých firem. Nicméně jeho sestra Paula tajně uschovala některé z nejlepších snímků, které jsou k vidění dodnes. (Irvingova sestra Paula byla vůbec zvláštní žena, jednak s ním byla po celou dobu jeho podnikání a podporovala jej a jednak se spekulovalo, že měla napojení na reálný porno underground, tedy v té době mafii).
Jenže vše není na první pohled takové, jak se zdá, a tak Irving sice oficiálně uzavírá své podnikání, ale za tajné pomoci své sestry prodává nakladatelství Nutrix, které vlastnilo jednu z nejobsáhlejších databází klientů, kteří v životě preferovali fetiš a BDSM nechvalně známé osobě se jménem Ed Mishkin. A o něm si povíme příště, jelikož se jednalo o velkou a silně kontroverzní osobu, ale s nepopíratelným vlivem na návrat sexuální revoluce.
Irving Klaw zemřel 3. září 1966 na komplikace neléčené apendicitidy, tedy zanedbaný zánět slepého střeva. Zanechal po sobě dva syny, Artura a Jeffreyho. Ale ti se ve šlépějích otce nevydali.
V článku jsou zmiňována jména John Willie a Gene Bilbrew. I o nich jsem už psal. Pokud si je chcete připomenout, tak zde: Eneg a 1946.
A abyste neřekli, že Vám nenabídnu nic navíc. Tak se podívejte níže třeba na takový pánský časopis z 50.let minulého století z USA, který se nechal běžně koupit.
A navíc se s vámi podělím o jeden z historických kousků, takže níže také naleznete jeden autentický BDSM magazín z přelomu 50/60 let minulého století, tak, jak vycházely třeba v nakladatelství Nutrix. Tento kousek jsem získal jen v elektronické podobě od jednoho velkého soukromého sběratele.
A ano, můžete si je stáhnout.
Sepsal a sestavil váš Ferculi